Šárka Rámišová, Národní muzeum

Druhá polovina 19. století je spojena s počátky novodobého sportování v českých zemích. Jednotlivé disciplíny postupně pronikaly do veřejného povědomí a získávaly popularitu u stále většího počtu "sportsladyes" a "sportsmanů". Toho pohotově využili obchodníci i výrobci módního zboží. V katalozích, reklamách i módních referátech se tak objevila řada informací o vhodných materiálech nebo novém střihovém řešení prodávaných oděvů a sportovních doplňků. Sportovci tak měli možnost zakoupit si pro své volnočasové aktivity nové, nejen módní, ale i moderní druhy oděvů. S postupem doby již sportovní úbory neplnily jen roli krásného obleku, který musel splňovat estetické požadavky aktuální módy, ale byly ovlivněny i technologickým pokrokem a odrážely modernitu meziválečné společnosti.

Neobvyklé úpravy a zdobení těla žen ve 20. letech 20. století

Anežka Tara Znamenáčková, soukromá sběratelka

Pokračování studie o alternativním dámském odívání a módních výstřednostech "zlatých dvacátých" se věnuje nejen doplňkům, které dotvářely extravagantní look moderní ženy, ale i změně vzhledu jako takovému. Mnohé z těchto prvků připomínají téměř punkový styl 80. let 20. století, přesto jsou spojeny již se "žabci" o 60 let dříve. Díky dobovým novinovým článkům, a především fotografiím a komentářům v módních časopisech, se nám dochovalo svědectví o rozmanitých výstřednostech, jako byly barevné vlasy a paruky, nepřirozené líčení a křiklavé laky na nehty, malování na tělo, šablonové opalování, tetování lokální i celého těla, a dokonce i kroužky v nose. Domovinou těchto nevšedních, ale kopírovaných výstřelků byly Spojené státy americké. Zajímavý je však i kontext jejich odrazu v meziválečném Československu, kde byly primárně kritizovány a zesměšňovány

Zapomenuté salony meziválečného Brna

Žaneta Kubingerová, Sylvie Zouharová-Dyková, Technické muzeum v Brně

Meziválečná léta v Brně přinesla mnoho zásadních změn ve společnosti i v každodenním životě jeho obyvatel. Po vzniku samostatného Československa se Brno stalo druhou největší metropolí a poměrně rychle se vymanilo z pozice tzv. "předměstí" Vídně. Nové politické i hospodářské poměry, urbanistický rozvoj města i moderní architektura přinesly také nové možnosti v oblasti průmyslu a obchodu, a také v umění i módě, která se stala nedílnou součástí životního stylu i svébytným projevem kultury národa. Záměrem studie je přinést stručný náhled do módní tvorby brněnských salonů a přiblížit tak zapomenutou historii významných firem v meziválečném Brně, jejichž vysokou úroveň dokládají nejen dobová společenská periodika, ale také dochované oděvy ve sbírkových fondech paměťových institucí.

Textilní a oděvní tvorba ÚLUV

Barbora Žižková

Padesátiletá historie Ústředí lidové umělecké výroby, známého pod zkratkou ÚLUV, se začala psát roku 1945 a její počátky jsou silně poznamenány turbulentním vývojem událostí v poválečném Československu. Ideový program a organizační model ÚLUV měl své kořeny ve skandinávském systému péče o tradiční hmotnou kulturu venkova, nejvýrazněji ve švédském Hemslöjdu. V činnosti ÚLUV se propojovaly odborné znalosti a badatelské úsilí etnografů, invence a experimenty výtvarníků a řemeslný um lidových umělců. Výsledný soubor produktů zahrnoval různé předměty domácí potřeby, nábytek, upomínkové předměty, textilie a bytový textil, oděvy a módní doplňky. Studie se soustředí na poslední čtyři kategorie a mapuje utváření jakéhosi textilního konceptu ÚLUV, který započal výrobou tradičních tkanin a svou vrcholnou podobu nalezl ve vytváření oděvních kolekcí propojujících lidové formy se soudobými módními trendy.

Dámské svatební šaty na renesančních portrétech šlechtičen z českých hradů a zámků

Pavlína Kronusová, studentka Katolické teologické fakulty UK

"...nevěsta přicházela v bílém oděvu s množstvím zlatých pasomanů a knoflíků z pravého zlata a perel." Tak viděl v roce 1585 nevěstu Kateřinu Michaelu Španělskou kronikář a účastník svatebního veselí Enrique Cock. Jaká barevnost svatebních šatů byla oblíbená v období renesance? Jak moc se odlišovala slavnostní róba od té každodenní? Jaké doplňky a šperky šlechtičny nosily? Práce se snaží nalézt odpovědi na tyto otázky pomocí interpretace vyobrazení šlechtičen na reprezentativních portrétech, dochovaných v prostředí českých hradů a zámků. Identifikaci šatů nevěsty mohou pomoci i dobové písemné záznamy, které umožňují rovněž nahlédnout do zákulisí celé slavnostní události. Cílem výzkumu je specifikovat určité charakteristické znaky oděvu, na základě kterých lze určit, zda se jedná o vyobrazení vznešené paní v jejím svatebním šatu.

Rekonstrukce reprezentační uniformy pro Hradní stráž z roku 1928

Martin Charvát, Tomáš Hradil a kol., Spolek vojenské historie Hradní setnina z.s., Uniprex Trade s.r.o.

Tématem pojednání je problematika tvorby kopie uniformy "Masarykovy" Hradní stráže z období první republiky, konkrétně ikonického modelu z roku 1928, který předcházel přestrojení Hradní stráže do historizujících legionářských uniforem.  Jeho součástí je i širší historický kontext a odborný exkurz do problematiky tvorby kopií dobových uniforem ze sledovaného období pro tzv. reenactment. Popisuje úskalí, s nimiž se musí vyrovnat tvůrci a výrobci historických uniforem, zmiňuje se o použitých materiálech i hledání starých technologií. Prostor je věnován i doplňkům náležejícím k dané uniformě.

Měšce a taštičky přelomu středověku a novověku v archeologické sbírce Dordrechtského muzea

Jana Skalská Obročníková, soukromá badatelka, výrobce kožené historické obuvi a kožené galanterie, fa. Dobra

Měšce, tobolky a taštičky jsou důležitou součástí oděvu středověkého člověka a jejich pozůstatky, zejména pokud byly vyrobené z usní, bývají také součástí archeologických nálezů. Příspěvek je výsledkem analýzy usňových artefaktů v depozitáři muzea v holandském Dordrechtu. Sleduje také otisky a zbytky textilních součástí a předpokládaných chybějících dílců. Porovnává dochované artefakty se soudobými obrazovými prameny a s dalšími pozdně středověkými kusy dochovanými v jiných podmínkách. Zahrnuje popis pozorovatelných technických detailů, jejich zákres a pokus o rekonstrukci některých nálezů z nových materiálů za použití dobových postupů.